neděle 8. října 2023

Velkorysost

 

Maluji, protože musím.

Čtu, protože musím.

Maluji a čtu, protože nemůžu jinak.

Jde to skrz a já tam nejsem.

Kde jsem?

sobota 20. srpna 2022

čtvrtek 17. března 2022

Splněno

Mám vysety papriky, jahody, květiny i byliny. Cítím, že mám právo být unavená, a než to všechno vyklíčí, hodím nohy na stůl. Hlavně nepřepálit začátek.


pátek 24. ledna 2020

A co víc...

Chtěla bych, abychom chodili více do lesa, pravidelně pořádali pikniky, byli celý den venku a večer se vraceli domů. Špinaví, hladoví a plní zážitků. Chtěla bych každou neděli dopoledne upéct koláč. Jablečný, tvarohový, ovocný, čokoládový, se šlehačkou, s kakaem, bez kakaa, sem tam oříšek. Nic složitého, zamíchat, upéct, společně si pochutnat. Chtěla bych jezdit na neznámá místa. Kousek přes kopec i dál za hory a řeky a malé strouhy. A všechno to fotit na klasický černobílý film. Nechci to všechno hned. Stačí zlehka začít, letos, příští rok trochu víc a napřesrok ještě víc. Až se to jednou stane zcela běžnou věcí, o níž nebudu muset přemýšlet, - a zároveň nezevšední tak, abych si nedokázala uvědomit, jak krásně se mám.

úterý 31. prosince 2019

Berme to s humorem aneb PF 2020

Letos jsme oslavili Vánoce ve čtyřech. Pampeliška rozbalovala vše, co jí přišlo pod ruku, zpívala si, rozumovala a Vašnosta ublinkával, aby řeč nestála. Pár věcí jsme nestihli, ale mnohem víc ano. 
Tak třeba zkraje roku jsme oškrábali všechny omítky, abychom je mohli koncem roku obouchat na cihlu. Máme hotovou elektriku, vodu, odpady, vyměněné okna, postavenou zeď do koupelny, usazenou nádrž na vodu, vybranou terasu, zasazené stromy, rozvozenou hlinu, srovnaný plácek vedle domu. Ano, chybí omítky, stropy, podlahy, koupelna, kuchyně, obložky, přední a zadní dveře, zimní zahrada, terasa, zahradní sprcha, průjezd, bazén, stodola, trampolína, plácek na petanque, ohniště, udírna, gril centrum, výběh pro prase, skleník, králíkárny, včelí úly, finská sauna a pár drobností. Ale jak říkám, většina už je a mnoho nechybí. Mimo to jsme naučili dítě používat nočník, pár sprostých slov, mazat chleba lučinou po obou stranách a sami se nenaučili, jak se dostat z patových situací, kdy se chce pomilionté "jenom podívat" nebo "jenom ochutnat". Získali jsme averzi k šoupání židlí a odmlouvání. Narodil se nám ale další vzorek, na kterém se to vše můžeme učit znova a jinak.
Máme spánkový deficit, rozkolísanou hladinu cukru, obnažené nervy, bolavá záda a drobky, kam se podíváš. Taky zalepenou podlahu, kliky, spodní stranu stolu.

Ale vážně, nikdy jsme se neměli tak dobře, jako nyní. Žijeme naplno. Žijme naplno i příští rok a ať jsme zdraví!

***

- Co to bylo?
- Běž se tam podívat.
- Nejsem blbý, jak v americkém filmu. Já radši posedím na gauči, než abych se šel někam dívat. Maximálně si půjdu do sklepa pro pivo, jinak nikam.

pondělí 18. listopadu 2019

Podzimní touhy

Dnes jsem chtěla za Březůvkami zastavit uprostřed cesty, zamknout auto a prostě odejít.