Ryze ženská vyjížďka

Stojím uprostřed lesa a troubím. Pod koly se mi motají dvě štěňata loveckých ohařů, myslivci nikde. Pomalu to rozjedu a mrknu do zpětného zrcátka. Ufff, je to dobrý. V bříšku mě hřeje natajno snězená tatranka už v tak dost zadrobeném autě. Cesta byla sice horší a klikatější, ale ty výhledy, panečku! Život i krajina nedělního rána mají své poetické kouzlo, které by v jiných dnech sotva pohledal. Navíc, když je slunečno a lehce přimrznuto... Přijíždím s úsměvem od ucha k uchu!