Neboť když jsi dohotovil chrám, sluší se podle mne odstranit lešení. Tvé prostředky nemusím vidět. A jenom pokud je nenajdu, je tvé dílo dokonalé. Exupéry, Citadela, s. 200

Je třeba dívat se na funkci, ne na způsob provedení. Ptát se - proč?, nikoli jak?

Hledáme smysl umění. Již Aristoteles definoval účinky umění dramatického jako katharsis, neboli očistu. Cílem je působit a vyvolat v nás, divácích, silné city, které mají očistný a zušlechťující vliv na duši a osvobozují od vášní. Shlédnutím tragédie, v níž se člověk promítne do hlavních postav, se náš emocionální stav uvede do rovnováhy. Zakořeněný strach se vyléčí strachem, lítost lítostí, vnitřní smutek smutkem… Neboť se poddáme jejich působení, prožijeme tyto emoce a dospějeme k očištění. Stejné účinky lze nalézt v hudbě, poezii i umění výtvarném. Jaký má však význam moderní umění, před nímž nezřídka stojíme bezradně a hledáme, čeho se zachytit. Všechny symboly, užité moderním umělcem, mají smysl pouze tehdy, pokud se na ně díváme na pozadí určitého, nám známého, kontextu. Jen tehdy se můžeme plně otevřít jejich působení a pomocí apriorního očekávání nalézt známé i neznámé, poskytnout emocím volný průchod a tím uvolnit napětí.

Z fyzikálního hlediska vedou vynucené odpovědi ke zhroucení stavu.

Neptejme se na vše. Nechme věci být - a ony budou.