Noc před ranní meltou

Potemnělý pokoj v jedenáct večer. Ptáci a velryby na zdech mlčky putují směrem do neznáma a fialky se fialí. Jen jedné se nechce. V ruce držím sklenku s vínem a pod houpacím křeslem, které tam ještě není, lehce vrže podlaha. Ve skutečnosti praská ve staré pohovce... Cítíš to? Už voní chleba. Bude ten nejlepší, jaký jsme kdy jedli. Ještě horký jej položíš na stůl, aby provoněl celou místnost. Je krásné plnit si své sny a pak pomalu padat do jiného světa.