Kdy, to už vlastně nevím
Jsou
důležitá místa, která stojí někde na hranici tónů hudby, znějící z
pařížské kavárny, a vyznačenými body na mapě. Tady je možno projít
mezičasem a ponořit se hluboko do dob Prakticy a černobílých záběrů
Karlova mostu. Strávili jsme půl roku v Praze a sedmnáct dní zbývá do
Vánoc. Nemáme čas, nikdy jsme neměli. Čas má nás. Slova utíkají každé
jiným směrem, tak jich pár chyť a schovej do kapsy. Až bude nejhůř,
pomalu je vytáhnem a rozvzpomenem se, jak bylo vždycky dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat