středa 7. listopadu 2012

Kdy, to už vlastně nevím

Jsou důležitá místa, která stojí někde na hranici tónů hudby, znějící z pařížské kavárny, a vyznačenými body na mapě. Tady je možno projít mezičasem a ponořit se hluboko do dob Prakticy a černobílých záběrů Karlova mostu. Strávili jsme půl roku v Praze a sedmnáct dní zbývá do Vánoc. Nemáme čas, nikdy jsme neměli. Čas má nás. Slova utíkají každé jiným směrem, tak jich pár chyť a schovej do kapsy. Až bude nejhůř, pomalu je vytáhnem a rozvzpomenem se, jak bylo vždycky dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat