[1] Dnes byl asi nejošklivější den tohoto roku. Zmokla jsem. Cestou tam a cestou zpátky. Mezitím nepršelo. [2] Děsí mě, kolik mám volna a přitom neustálý pocit, že žiju na pokraji svých časových možností. [3] Jsme tak svobodní, že hledáme, co by nás svázalo, abychom se měli alespoň čeho držet, když se vše okolo nekontrolovatelně mění. [4] Nevím, jak pěstovat rozmarýn. Zachraňuju už druhý a stejně mi usychá. Stejně tak mám špatné bazalky, anýz vyroste a dozraje tímto tempem tak za dva roky, krásnoočka mi lezou jen dvě a hádám, že při dalším slunečném dni zaschnou. A kořeny lichořeřišnice chytají plíseň. [5] Ano, myslela jsem si, jak se umím starat o rostliny a byliny. A přitom...
Žádné komentáře:
Okomentovat