Letos jsme toho stihli opravdu hodně. Byli jsme na dvou pohřbech, jedné svatbě. Sadili česnek a sklízeli cibuli. Obrali všechny jahody. Sbírali houby, byliny a jezdili vlakem na výlety. Skládali jsme dřevo, koupali se nazí, schovávali se v kukuřičném poli. Prošli jsme kus skotské krajiny, zmokli jsme na kost a pak se zase sušili. Vybrali jsme místo, které nám bude domovem. Byli jsme v exekuci ne naší vinou, byli jsme naštvaní, byli jsme zklamaní. Byli jsme taky ale hodně veselí. Dělali jsme si legraci z projektanta, smáli jsme se tetám a strýcům. Byl to smích šílenců. Romanticky jsme procházeli peruckým zámeckým parkem. Skláněli poklonu dubu. Fotili stromy, zvířata, hvozdíky, domy a sprosťárny. Pili kafe se šlehačkou ve vídeňské kavárně a byli moc spokojení. Přečetli řadu knih, uspořádali knihovny. Vyměnili pár jedniček a nul za gauč, regály a šatní skříň. Shlédli jsme několik seriálů, filmů a několik minut televizních zpráv. Zjistili, že většina lidí není normálních. Ještě že máme sami sebe a že ne vždy sedí základní počty a operace sčítáním.
 |
| 24. 12. 2016 Nevěděli jsme, jen tušili. Krajina určitě věděla. |
a pak taky nezapomeňme na schnitzel, punče a chleba se škvarkovkou na firemním večírku Leicy, muchlovačku u MAKu, kuře vindaloo, kebaby u turka, rybí omáčku (protože milujeme ryby) a další drobné radosti, které teprve přijdou ;)
OdpovědětVymazat