Iris, iridis, neutrum

Čteš na stovky a tisíce kilometrů pohádky, které obletí zeměkouli a přistanou slovo za slovem v mých uších. Jsou to pohádky, jejichž pravý význam je mi skryt a jen občas se ve mně zaleskne střípek poznání, který však zmizí stejně rychle, jako se objevil. Usínáme každý někde jinde, přesto však vstáváme spolu. Včera jsem vzbudila já tebe, dnes ty mě. Zanedlouho spát vůbec nepůjdeme a necháme se unášet v proudu podivného vypravování o kosatci, jenž vede k opravdovému domovu.