Podzimní výlet, který přinesl vše ostatní, jen ne to, za čím jsme jeli. Brouzdáme se listím na nevelkém náměstí a smějeme se naježeným zvířatům z větví. Chvíli posedíme v pozdním odpoledním slunci, povídáme si o důležitých věcech a možná i o těch nedůležitých. Jen v kostele a na hřbitově už bylo zavřeno, ale mlhavé rybníky se spoustou ryb nám to vynahradily. Jaké by to bylo, vracet se v tuhle dobu domů a říkat si, jaký to byl krásný den... A pak přijde přesně ten pocit, kdy člověk neví, jestli má být veselý nebo smutný.