Am Ende und am Anfang

[23.2.] Charakter měst určuje, spíše než historická architektura skloubená s modernou, několik pomyslných směrů a cest, na jejichž průsečíku se střetávají lidé. Dnes jsem žádné takové místo nenašla, když jsem bloudila od kostela ke kostelu a vyhýbala se sněhovým vločkám a Ampelmannům. [24.2.] Ještě aby tam byl Warhol... "Už jsem tak zoufalý, že maluju polívky a banány." Byl tam. [25.2.] Stojím na schodech na dvorku a dívám se na zamlženou oblohu. Mrzne. Nohy mi těžknou a mluvím o všem, co mě zrovna napadne. Bylo to přesně tady a teď. Ve vzpomínkách navždy tehdy a tam. Brána zůstane vždycky otevřená pro ty, kdo mají klíč. [27.2.] Es ist Kunst die richtige Leute zu treffen. V krbu hoří oheň a přikládám ještě pár polínek dřeva. Nevím jaké, ale hezky voní. Vitrážemi ve starých oknech prosvítá desítky let staré slunce a na oprýskaných zdech visí pavučiny zčernalé od sazí. Má to svoji atmosféru, která někdy v dubnu nebo v květnu zmizí. [28.2.] Mission accomplished. Je čas vrátit se domů.